Blýská se, alespoň doufám, na lepší časy.. Začalo to dubnovým “čépétéčkem”. Na to jsem odcházel odhodlán ukázat panu Švecovi, který CCC vede, kdo je pánem evropské pokerové scény. V den turnaje jsem zároveň odevzdával odborný článek o kombinaci JJ do časopisu Royal Flush netuše, že se mi stane osudná dříve než si myslím. Všechno makalo až do jedenáctého levelu. Padesát lidí zbývalo v turnaji a já už přemýšlel, co si vezmu na sebe druhý den do Českételevize, když jsem na UTG + 1 našel jacky. V tu chvíli jsem věděl, že je konec všem nadějím. A taky, že jo. Celej rybník postupně folduje až k Mírovi Hurtovi na BB, který mi těch dvacet big blindů s kingy dorovnat musel. A bylo.

Neplakal jsem dlouho. V Cardu se totiž konala obskurní, ale skvěle obsazená a organizovaná akce s názvem Pokerman Turbo Weekend, na které jsem jako milovník turbín nemohl chybět. Přiznám se, že mne hnala vpřed i touha vyhrát sázku, kterou jsme s Matrimem uzavřeli se zástupci konkurenčního webu ve složení Taška – Kellner, kterým jsem dal několik hodin před turnajem poslední možnost celou akci složit a vyhnout se tak velké ostudě. Odmítli a hořce litovali. Matrim pořešil svého soupeře Tašku a já si osobně počíhal na Jardu Vajgla, který se v zoufalém očekávání mého olympu odblindoval až na 6BB, následně našel J6, poslal z BB plnou a já už se s AJ na BB mohl pomalu smát, což umocnil flop AJ8… Sázka byla vyhraná a od té chvíle už byl v sále jen jeden hráč, který jen díky podvodu, domluvě dealerů, collusion a neskutečné náhodě celý turnaj nevyhrál, ale musel se spokojit jen s třetím místem, které je pro hráče mého kalibru spíše zklamáním. I tak trofej s logem konkurenčního portálu potěšíla, stejně jako pokermaní tričko, které jsem si dal zatím do garáže jako hadr na olej.

Momentálně ležím v zelené a červené knížce a chystám si tajné frontbetovací strategie na květnovou ČPT, kterou hodlám samozřejmě trefit easy trefit. Takže vidíme se u stolu a těším se…