Tag Archive: poker


Milí,
ještě v době, kdy Řezník z Badenu žil v Pendolinu a cestoval pravidelně trasu Praha – Ostrava, Ostrava – Praha (s mezizastávkami v jiných městech), zrodila se ve mně obrovská nenávist ke karetní hře jménem poker. Živena pozdními příchody domů, ignorováním mých telefonátů, týkajících se zásadních věcí v domácnosti (pomoc, u koše v pastičce je myš a má smrtící křeče!!!!), rostla nenávist den ode dne, přežila i ukončení osudového vztahu s Řezníkem a skryta v koutku mé duše, cestovala se mnou k pohovoru, dne 19. ledna 2011, kterým jsem byla oficielně přijata do pokerového světa Štefanem Švecem. Haw!

„Vietě čo je to poker? Poker je karetná hra.“

Zpočátku jsem naprosto propadla iluzi, že ve světě pokeru je vše čtyřbarevné, občas se na boardu objeví rainbow a nejnižší možná výherní kombinace je „něco“ HIGH! Nezní to úžasně? Čím více však strkáte nos mezi žetony a odkrýváte karty, tím více zjišťujete, že nevíte nic, a protože jsem moravské soudné děvče, jsem schopna si to s radostí a lehkostí přiznat. Jsou toho ovšem schopni i ostatní členové české pokerové komunity? Třikrát ne!

Mezi muži
Pamatuji si první pokerový turnaj, na který jsem z office byla přizvána jako CardCasino.com staff. Představa, že budu s hráči vyplňovat formulář pro registraci online herny, nebyla natolik odstrašující, jako fakt, že kolem bude 99 % mužů a jedno procento žen – já a personál kasina. K mému překvapení nebylo třeba lékárničky, svěrací kazajky ani pepřového spreje, který jsem měla tajně přibalený v kabelce.
Po dalších zkušenostech naživo i online, vytvořila jsem si dokonalý obrázek českého hráče, který jsem se všemi možnými prostředky své fantazie snažila upravit do příjemnějších odstínů. K rehabilitaci pokerového hráče v mé mysli však došlo později.

Zpovědnice
Nemluvíme tady o New York Times ani o časopisu People, tak se uklidníme a rozdýcháme to.
Myšlenka Zpovědnice mě napadla hned po psaní reportu ze side eventu ČPT, kdy mi mnohem zajímavější, než vyprávění do nekonečna se opakujících hand, přišla přirozená osobnost každého z hráčů. Nejde ani tak o jejich známost či popularitu, o finanční výhry či pokerové úspěchy, jako o jejich lidskou stránku, o to, co si myslí, jak se dívají na svět kolem sebe, na politickou situaci, zdali vnímají něco jiného, než jsou čísla, procenta, karty a strategie; jde primárně o to, co by chtěli světu říci, kromě KK do AQ. Rozhodla jsem se jít hledat Hrabalovu „perličku na dně“ a snad se to i daří.
Dnes, po několikaměsíčním light pokerovém životě, kdy jsem stále, jak Jaroslav Vajgl výstižně řekl ve svém rozhovoru: „pokerem nepolíbená“, vydávám se na svůj první turnaj, který je součástí Czech Poker Festival. Upřímně, nikdy bych do turnaje sama od sebe nenaskočila. Mohu tedy poděkovat Štefanovi  za benevolentní ideu, kterou pojmu jako mnoho dalších katastrof v mém životě – jako výzvu.

Člověk míní,“ hvězdy“ mění: „teď mluvím já, Řezník z Badenu, ty nastoupit musíš, to je tvoje svatá povinnost ten turnaj odehrát!“
Cheers
Libs

Karetní léto je v plném proudu, a tak jsem si před srpnovou ČPT vyrazil v barvách PRO teamu do Pardubek na vyvrcholení zdejšího festivalu v podobě turnaje s názvem Pardubice masters s buy in 6000 a účastí bezmála tří set hráčů, což slibovalo zajímavý prizepool. Tak jsem si sbalil čemodan a rozjel se to tam pořešit.

K turnaji jsem přistoupil velice zodpovědně, což jsem slíbil Štefanovi.

Přistoupení zodpovědně k turnaji vypadá u mě tak, že se první čtyři levely chovám normálně, nejsem v akci na každém druhém flopu, a jsem ochoten si neraisovat JT v barvě, což jsou sice příšerná muka, ale co bych neudělal pro Štefana, že?

No nic. Takže jsem to dost zatáhnul a užíval si příjemnou akci a víc toho prokecal než odehrál, a pak přišla ve čtvrtém levelu handa, která pro mě víceméně vyřešila celý turnaj. Chybně jsem si po raisu a callu dvou soupeřů za desetinu stacku callnul JQs a na flopu TJK dochcala dvěma soupeřům (navzájem si drželi AQ) postupka a mě zelená FD. Vy, co čtete mé blogy pravidelně, víte, že já se s flush draw na flopu nemažu, takže jsme po sérii akcí skončili všichni tři v plnotuku a po trojce zelené na turnu byla oběma čičmundům jejich původní Postupim k ničemu.

Já měl dva a půl průměru a od té chvíle už byl v Pardubicích jen jeden hráč. Nakonec jsem postoupil do druhého dne s av. jako 13/27 a jel se do Prahy vyspat. Druhý den po návratu jsem první půlhodinu čelil otravnému Polákovi, který mi z BTN třikrát za sebou raisnul BB. Až když jsem mu dal potřetí plnou, tak mě konečně nechal žít. Nějaké chips jsem udělal na panu Bedrnovi, kterého jsem měl dvě hodiny po pravé ruce, než našel sedmičky a já jacky, což jsem nepochopitelně vytočil. Pak jsme si tři hodiny na mém stole navzájem reflop raisovali co šlo, dealer za celou dobu rozdal snad dva flopy a už jsem byl na FT. Tam proti mně seděl vystresovaný hošík, který měl jistých 24k a evidentně hrál životní turnaj. Další případný ITM skok jej tak paralyzoval, že foldoval vše, čehož si ostatní všimli, až když jsem mu po páté ukradl big blind. Konec přišel v šesti lidech, kdy jsem z malého na velký poslal plnou 11BB s A7s a pán z Polska bohužel našel AQ. Out! Ale šedesát tisíc potěší, zvláště pak, když jsem na akci přijel kamarádovou Audi R8, která žrala 25l/100km, takže jsem byl po návratu domů prakticky bez peněz :-)

Pak jsem si dal týden voraz od karet a věnoval se práci a dceři a svěží dorazil na ČPT srpen, pozdravil kamarády z teamu a hurá na to. Pojal jsem akci velmi uvolněně, brzy si dvěma třemi bluff frontbety nakradl na nízkých flopech proti původním agresorům pár tisíc. Pohodičku ukončil ve třetím levelu nepříjemný setup v podobě flopu AQ7, na kterém jsem držel AQ a soupeř samozřejmě set sedmiček, který jsem mu preflop nevyrazil z pazoury ani 5betem. Asi prostě věděl, že mu ta sedmička dochčije. Full nedorazil a já měl 12BB, které jsem potratil záhy, když jsem točil o život nepříjemné A7 vs. 88, což je děs, já vím, ale umocnění, když vám dealer jako horní kartu otáčí hned spadeové eso a pod ním, samozřejmě osmička, ale dost, to už bych brečel, a to já nedělám, to dělají nýmandi! Já to hodil za hlavu a sbírám síly na sobotní Rozvadov, kam jedu na slavný 50GTD poprvé, tak mi držte pěstě, pak vám napíšu, jak jsem v Sudetech dopadl. Přeji dobrou kartu a krásný zbytek léta….

 

Řezník