Latest Entries »

Omlouvám se za malé zpožděníčko, které způsobuje především nedostatek mého času. Příčinou je studium pokročilých pokerových strategií, které bych vám rád nastínil, ale to byste určitě nepochopili, je to vyšší level a to fakt není pro každého. Jinak, co se mých posledních karetních týdnů týče, prožívám naprostou katastrofu.

Ano, samozřejmě vás těch hand ušetřím, neb jistě znáte ty příběhy o runner runner suckoutech a dvouauťácích, z nichž jeden přijde, i když ten druhý je mucku. Kdybych byl paranoidní, domníval bych se, že jsem se stal obětí rozsáhlého spiknutí proti své osobě, jehož jediným cílem je znechutit mi hru a připravit mě o status kapitána CardCasinoCom PRO Teamu. Prostě všichni dealeři tohoto světa jsou na mě domluveni a já, přestože předvádím trpělivou, moderní, vysoce sofistikovanou hru, dostávám zářez za zářezem od protihráčů, kteří nerozeznají flop od sekačky na trávu.

Nejhorší bylo červencové ČPT, které mělo dva startovní dny. Když jsem ten první vypadl jak jinak na suckout, sbíral jsem síly zavolat Štefanu Švěcovi, duchovnému otci projektu CardCasinoCom, jestli by mi hodná a trpělivá firma nezaplatila ještě den B.

Pak jsem se zastyděl, klekl doma před přítelkyní na kolena a požádal o uvolnění pěti tisíc z rodinného rozpočtu. Zatímco mé dítě doma hladovělo, tatínek ve dvanáctém levelu nevytočil KK do TT (barva na jednu z těch desítek, zkompletovaná na turnu, aby se Řezník netrápil) a přemýšlel o tom, kde poblíž prodávají bytelná konopná lana.

Když jsem se uklidnil, zapálil jsem si doma vodní dýmku s holandským tabákem a představoval si dopolední poradu v centrále mé domovské herny.

 

Martin Šafařík: Hele ten Novotný, to se musí nějak řešit.

Štefan Švec: A čo je s ním?

M.Š: No ty woe dyk von nic netrefil snad rok a půl. Čtyřikrát body na Čépétéčku a jedno Masters v Pardubicích. To si z nás dělá prdel, ne?

Š.Š.: Ale veď keď sme ho prijímali, tak hovoril, že hrá na örovni náhodného okolochodca. (česky kolemjdoucího, pozn. autora)

M.Š: No, dobrý no, ale toho nemůžeme prezentovat jako člena PRO teamu. Tam kdyby hrál kontejner na tříděný odpad, tak udělá víc bodů v ČP jak von.

Š.Š: Aj ten modrý na papier?

M.Š: Aj ten!

No, prostě v tomto duchu. Naštěstí se blíží Pardubický pokerový festival, který mi, navzdory nepřízni té dealerské chátry, která nemá špetku slitování, padne k nohám a já se opět zapíši do historie města stejně jako bratři Veverkové či zdejší slavní rodáci Jiří Bartoška a Dominik Hašek.

Ozvu se hned po festivalu, jen skončí nezbytný kolotoč interview a převezmu čestný klíč od brány města.

Smrt brokolici, Spartě a dealerské mafii.

Řezník

Co se posledního týdne mé záviděníhodné poker PRO kariéry týká, rád bych vás zahltil atraktivními pokerovými handičkami (Pozor!, atraktivní pokerové storky mám jen já. Vy ne! Jednak to nemůžete hrát, a pak taky nejste tak dobří vypravěči jako pan Novotný, takže prosím nikdy nikoho pokerovými historkami neotravujte), ale nejde to, protože mé karetně bohaté poslední dny zcela zastínila neuvěřitelná událost na recepci spolumekky světového pokeru (hlavní Mekkou je samozřejmě restaurace U Žbánků v Řeporyjích), pražského Card Casina, kde poslední roky žiji, a proto jej považuji za svůj druhý domov, který často na úřadech uvádím jako svou přechodnou adresu.

Se svým věrným Pátkem Šrájou přicházím na turnaj a u vchodu sedí úplně nová, mně neznámá, slečna, která pochopitelně ještě neví, že pán velkomožný, živoucí legenda evropského pokeru, futsalu a publicistiky, má osobního řidiče. Proto, když Šrája bez zájmu prošel okolo recepce, jen otevřela pusu a snažila se ho gestem volat zpět, čemuž jsem okamžitě zamezil a nebohé, věci neznalé a v situaci se neorientující děvče, poučil.

Utnul jsem pohledem její gesto, kterým přivolávala mého řidiče a povídám: „Prosím tě, to je nějakej Šrája, můj náměstek a řidič. Toho není třeba nijak lustrovat, on to není ani host kasina vlastně, on si tu bude tak bloumat a cumlat pivo, je to zcela neškodný exot, vůbec si ho nevšímej a neřeš“.

Takto jsem dotyčnou poučil, aby příště neterorizovala služebnictvo panstva, a pak se stalo něco, na co dokonce života nezapomenu. Ona se na mě podívala a já si říkal, že se snad chystá proti mému rozkazu nechtít po Šrájovi občanku protestovat či co. A to nebohé děvče zatím vyslovilo neuvěřitelnou hlášku. Doslova řekla: „A vy?“

Má roky pěstěná pýcha byla v jedné velké nenávratné prdeli. Nepamatuju, že by mě někdo takhle vrátil do reality! Chtělo se mi křičet: Já jsem Řezník z Badenu ty krávo. To jsi opravdu nekoukala na reality show Bar? Vždyť se celý národ díval! Opravdu jsi na Streamu neviděla Univerzitu balení Pavla Novotného?  Jak bez toho můžeš žít? Mě přeci nejde neznat. Prosím, Havla jsi zaznamenat nemusela. Neznáš Karla Gotta? Nevadí. Netušíš, kdo byl T.G.M? Nevadí. Ale já jsem Pavel Novotný!!!!!!

V reálu jsem vůbec nevěděl kudy kam. Vždyť ona má pravdu a jen dělá správně svoji práci. Ale občanku nevytáhnu, to nikdy. V zoufalé snaze dosáhnout alespoň plichty jsem odvětil: „A já? Já jsem bezdomovec, kterému kamarádi řekli, že se tu dá zadarmo najíst v rámci nějakého turnaje,“ a s tím jsem odešel.

Nebyl to příliš vítězný odchod. Vlastně jsem byl poražen. Jasně, je to smůla, že u vchodu pracuje jediná bytost v Československu, která mě nezná, ale alespoň si člověk uvědomí, že jsme si všichni rovni, že není žádná V.I. P. osoba, že není něco víc.

No nic. Končí veškerá moje slušnost u stolů, kdy jsem to herně nerozbaloval, abych vás, nebožáky, v pokeru neztrapnil. Odteď hraju svoji A hru, která mě proslaví po celém světě, když mě zatím zná jen Evropa. Udělám prostě všechno proto, aby se mě za rok na WSOP na recepci nezeptali: „A vy jste kdo?“.

Další takovou sviňárnu už bych totiž nepřežilJ

Řezník