Co se posledního týdne mé záviděníhodné poker PRO kariéry týká, rád bych vás zahltil atraktivními pokerovými handičkami (Pozor!, atraktivní pokerové storky mám jen já. Vy ne! Jednak to nemůžete hrát, a pak taky nejste tak dobří vypravěči jako pan Novotný, takže prosím nikdy nikoho pokerovými historkami neotravujte), ale nejde to, protože mé karetně bohaté poslední dny zcela zastínila neuvěřitelná událost na recepci spolumekky světového pokeru (hlavní Mekkou je samozřejmě restaurace U Žbánků v Řeporyjích), pražského Card Casina, kde poslední roky žiji, a proto jej považuji za svůj druhý domov, který často na úřadech uvádím jako svou přechodnou adresu.

Se svým věrným Pátkem Šrájou přicházím na turnaj a u vchodu sedí úplně nová, mně neznámá, slečna, která pochopitelně ještě neví, že pán velkomožný, živoucí legenda evropského pokeru, futsalu a publicistiky, má osobního řidiče. Proto, když Šrája bez zájmu prošel okolo recepce, jen otevřela pusu a snažila se ho gestem volat zpět, čemuž jsem okamžitě zamezil a nebohé, věci neznalé a v situaci se neorientující děvče, poučil.

Utnul jsem pohledem její gesto, kterým přivolávala mého řidiče a povídám: „Prosím tě, to je nějakej Šrája, můj náměstek a řidič. Toho není třeba nijak lustrovat, on to není ani host kasina vlastně, on si tu bude tak bloumat a cumlat pivo, je to zcela neškodný exot, vůbec si ho nevšímej a neřeš“.

Takto jsem dotyčnou poučil, aby příště neterorizovala služebnictvo panstva, a pak se stalo něco, na co dokonce života nezapomenu. Ona se na mě podívala a já si říkal, že se snad chystá proti mému rozkazu nechtít po Šrájovi občanku protestovat či co. A to nebohé děvče zatím vyslovilo neuvěřitelnou hlášku. Doslova řekla: „A vy?“

Má roky pěstěná pýcha byla v jedné velké nenávratné prdeli. Nepamatuju, že by mě někdo takhle vrátil do reality! Chtělo se mi křičet: Já jsem Řezník z Badenu ty krávo. To jsi opravdu nekoukala na reality show Bar? Vždyť se celý národ díval! Opravdu jsi na Streamu neviděla Univerzitu balení Pavla Novotného?  Jak bez toho můžeš žít? Mě přeci nejde neznat. Prosím, Havla jsi zaznamenat nemusela. Neznáš Karla Gotta? Nevadí. Netušíš, kdo byl T.G.M? Nevadí. Ale já jsem Pavel Novotný!!!!!!

V reálu jsem vůbec nevěděl kudy kam. Vždyť ona má pravdu a jen dělá správně svoji práci. Ale občanku nevytáhnu, to nikdy. V zoufalé snaze dosáhnout alespoň plichty jsem odvětil: „A já? Já jsem bezdomovec, kterému kamarádi řekli, že se tu dá zadarmo najíst v rámci nějakého turnaje,“ a s tím jsem odešel.

Nebyl to příliš vítězný odchod. Vlastně jsem byl poražen. Jasně, je to smůla, že u vchodu pracuje jediná bytost v Československu, která mě nezná, ale alespoň si člověk uvědomí, že jsme si všichni rovni, že není žádná V.I. P. osoba, že není něco víc.

No nic. Končí veškerá moje slušnost u stolů, kdy jsem to herně nerozbaloval, abych vás, nebožáky, v pokeru neztrapnil. Odteď hraju svoji A hru, která mě proslaví po celém světě, když mě zatím zná jen Evropa. Udělám prostě všechno proto, aby se mě za rok na WSOP na recepci nezeptali: „A vy jste kdo?“.

Další takovou sviňárnu už bych totiž nepřežilJ

Řezník